Nejnovější průzkum z dílny projektu Probinex ukazuje, že vysoká inflace donutila až 72 procent občanů České republiky upravit svůj životní standard. Jen 54 procent lidí se však inflaci aktivně brání. Nejčastěji formou spořicích účtů či důchodovým připojištěním. Devět procent populace naopak využívá investičního potenciálu kryptoměn. 

Inflace v České republice trhá rekordy a zdražování potravin, energií i dalších položek pociťuje až 91 procent Čechů. Kolik lidí se inflaci aktivně brání a jaké k tomu volí prostředky? A nakolik jsou v zemi oblíbené kryptoměny či jiné investiční nástroje?

Těmito otázkami se zabýval průzkum, který ve spolupráci se společností MediaCall zadal projekt Probinex. Průzkum probíhal telefonicky v listopadu a prosinci roku 2022 a zúčastnilo se ho celkem 1100 respondentů.

Inflace donutila 71 procent Čechů upravit životní standard

Kromě využívání investičního potenciálu kryptoměn sledoval výzkum také otázku, jak zasáhla inflace do životů lidí a kolik občanů se snaží s inflací aktivně bojovat. Tady se jasně potvrdilo, že více jak 92 procent respondentů pociťuje současný stav inflace, rostoucí ceny potravin, energií a služeb. Přes 71 procent lidí pak muselo více či méně upravit svůj životní standard. Čechů, kteří proti inflaci bojují a snaží se své peníze ochránit, je však pouze 54 procent.

9 procent Čechů investuje do kryptoměn, 76 procent je s kryptoměnami spokojeno

Výsledky průzkumu také ukazují, že část českých občanů láká potenciál digitálních platidel. V Česku do kryptoměn investuje až devět procent populace a zatímco 74 procent je se svojí investicí spokojeno, 26 procent si stěžuje na různé problémy, které s investicemi do kryptoměn mají. 

„Průzkum nám potvrdil, že zájem o investování do kryptoměn v Česku v roce 2022 nijak neklesl. Přes devět procent Čechů směřuje část svých investic do různého portfolia v kryptosvětě. Jen jedna čtvrtina z nich je pak se svojí investicí nespokojená. A díky výzkumu jsme odhalili, o které důvody jde. Patří sem především nejistota ohledně výnosu investice a obava ze ztráty vložených peněz,” uvedl Michal Baturko Olbert, spoluzakladatel projektu Probinex s dlouholetou zkušeností v oblasti investic.

“Výsledky průzkumu pomohou našemu projektu lépe plánovat a sestavovat nové produkty a strategie a to i v souladu s přicházející regulací MiCA. Věřím, že právě tato regulace zásadně zvýší bezpečnost, transparentnost a důvěru investorů ve stabilní a férové kryptoměnové produkty,“ dodal.

Nástrojům na zhodnocení financí vévodí spořicí účty. Inflaci však nemohou porazit

Ze široké škály možností, jak své prostředky před vlivem inflace alespoň částečně ochránit, dle průzkumu volí 68 procent dotázaných spořicí účty. Důchodové pojištění má 61 procent respondentů a na třetí příčce se umístilo stavební spoření, které využívá 41 procent účastníků průzkumu..

Ekonom Filip Hampl z katedry financí a katedry práva Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně vysokou popularitu spořicích účtů odůvodňuje tím, že lidé volí spíše konzervativnější řešení, jež sice generuje nižší zhodnocení, ale představují snadno pochopitelné a bezpečné produkty. 

“Ukládání peněžních prostředků na spořicí účty vyjadřuje velmi konzervativní postoj občanů k riziku. Spořicí účty představují z důvodu existence pojištění vkladů v podstatě bezrizikový bankovní produkt. Každý klient má u jedné bankovní instituce stoprocentně pojištěny všechny své vklady na běžných, spořicích či termínových účtech do částky v součtu 100 000 eur. Teprve nad touto hranicí je vystaven riziku, že v případě selhání instituce o své prostředky přijde”, uvedl Hampl.

Zároveň však dodává, že tyto produkty neodolají inflaci ani v dobách jejích nižších hodnot a dlouhodobě tak vedou k částečnému znehodnocení úspor. 

“Výhodou spořicích účtů je vysoká likvidita vložených prostředků. Nicméně je nelze považovat za vhodný produkt k zajištění úspor proti inflaci. Dnes, stejně jako v dobách nízké inflace, poskytují spořicí účty zhodnocení pod úrovní inflace, což vede k poklesu reálné hodnoty vkladů. Jen pro ilustraci, v současné době se úrokové sazby na spořicích účtech pohybují v rozmezí 4 až 6 procent ročně, zatímco meziroční míra inflace se pohybuje okolo 15 procent,” dodal Hampl.

Kryptoměny jsou podobně populární jako dluhopisy. Přitahují však rozdílné investory

V rámci výzkumu respondenti také odpovídali, jaké další investiční nástroje využívají. Výsledky naznačují, že téměř 30 procent Čechů má životní pojištění, 28 procent populace zlákaly akciové fondy a 23 procent lidí vidí potenciál nemovitostech. 

Zajímavostí je, že kryptoměny dosahují podobné popularity jako dluhopisy, kdy do digitálních platidel investuje devět procent dotázaných a do dluhopisů osm procent. Filip Hampl však uvedl, že jak mezi investory, tak těmito dvěma oblastmi existují rozdíly. 

Dluhopisy i kryptoměny mají na finančním trhu své místo, nicméně jsou vhodné pro odlišný typ investorů. Dluhopisy zpravidla nakupují konzervativnější investoři, kteří jsou ochotni za cenu nižšího rizika akceptovat nižší výnos z investovaných prostředků.”

Podle Hampla rozdíl mezi kryptoměnami a dluhopisy tkví v tom, že dluhopisy se pojí s právem investora nárokovat si od emitenta splacení jistiny a úroků. Nevyžadují proto ze strany investora aktivní obchodování na trhu.  

“Oproti tomu kryptoměny představují pouze digitální záznamy v databázi blockchain bez vazby na konkrétního emitenta či podkladové aktivum určující jejich cenu. Cena kryptoměn je determinována pouze zájmem investorů, kteří často podléhají davovému chování, trendům či mediálním zprávám vykreslujícím kryptoměny jako atraktivní investice.”

Kvůli těmto vlastnostem je tržní cena kryptoměn vysoce volatilní a podle Hampla tak představuje pro investory značné riziko. 

Do kryptoměn investují muži a vysokoškoláci

Výzkum z dílny projektu Probinex také přinesl zjištění, které demografické skupiny do kryptoměn investují. 

Výsledky naznačují, že zhruba 70 procent investorů tvoří muži. Až 50 procent respondentů, kteří uvedli, že do kryptoměn investují, mají vysokoškolské vzdělání. Téměř 43 procent investorů do kryptoměn dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou, pět procent je vyučeno a dvě procenta uvedlo, že má základní vzdělání.

Z blogu: