Psychologie investování: těžký úděl investora v bear marketu
Co v článku najdete?
- Jak se tvoří cena na burze?
Když akciové trhy padají, neprofesionální investoři panikaří, jsou nejistí a prodávají. Když trhy rostou, investoři jásají a nakupují. Asi to znáte. V tomto článku bych se chtěl věnovat tomu, proč se to v hlavě investora děje a proč je tento emocionální přístup špatný. Zabrousím i do psychologie investora a základních metod investování, které by mělo být vždy založené na promyšlené strategii.
Nejsem investiční poradce. Tímto článkem se tak nesnažím dát investiční doporučení, ale určitě se snažím touto cestou čtenáře vzdělat, dát racionální pohled tam, kde nezkušení investoři často využívají emoce a také ukázat, že pokles může být dobrý a růst naopak špatný.
Ale začneme pěkně popořadě. Na sepsání tohoto článku si troufám jako člověk, který sám investuje přes 10 let a za poslední tři roky nahlédl do přemýšlení více než tisícovky investorů (faktických i potenciálních) projektu Probinex prostřednictvím hloubkových rozhovorů o jejich investicích a investičních přístupech a strategiích.
To je, myslím, vcelku reprezentativní vzorek na to, abych identifikoval základní problémy, kterých se investoři dopouští na trzích s tím, že se v tomto článku zaměřím spíše na chování na klesajících trzích.
Jak se tvoří cena na burze?
Než se ale pustíme do psychologie investorů, musíme si udělat jasno v tom, jak se stanovuje na burze cena.
Cena akcie, komodity anebo třeba krypto aktiv (Bitcoin, Ethereum a dalších) se zjednodušeně řečeno tvoří na základě nabídky a poptávky. Tržní rovnováha, tedy cena, kterou vidíte, je místem, kde se nabídka s poptávkou setkává. Pokud je poptávka větší než nabídka, cena začne růst do chvíle, než zase nastane tržní rovnováha.
A naopak. Všechny další impulzy trhu (FOMO, FUD, kvartální výsledky, strach z nejistoty a stovky dalších faktorů) se pak promítají právě do poptávky a do nabídky a společně určují aktuální cenu. O tom, jak se tvoří cena a o mnoha dalších tématech, také pěkně hovořili Adam s Tomášem v jednom z posledních dílů jejich podcastu.
Ach, ty emoce
Z mnoha rozhovorů s klienty vnímám dva největší problémy investorů: neznalost a emoce. Společným jmenovatelem obou je pak nedostatek zkušeností. Zkušený investor má zmáknutou fundamentální nebo technickou analýzu a investuje podle toho, čemu důvěřuje a kde se cítí lépe.
Fundamentální anebo technickou analýzou je schopný odhalit například akcie nebo jiný veřejně obchodovatelný titul, který má přepálenou cenu. A jednotlivými analýzami, úspěšnými ale hlavně neúspěšnými obchody, pak investor získává zkušenosti. S emocemi to tak jednoduché není. Emoce člověkem hýbou i v běžném životě a v investování jsou emoce zpravidla největším nepřítelem investora. Proč?
Vžijte se do situace investora, který si nakoupil Bitcoin v prosinci 2017 na ceně 19 000 USD. A za měsíc a půl, tedy na konci ledna 2018, byl na polovině (cena klesla pod 10 000 USD/BTC). Tedy v tzv. otevřené ztrátě 50 %. Investor, kterého ovládají emoce a nemá předem danou strategii, by dost pravděpodobně prodal ještě dříve a nečekal by, až se z jeho investice stane polovina. A cítil by se navíc podvedený, přitom šlo o pouhou volatilitu, která je v krypto světě (ale i ve světě akcií a komodit) úplně normální, a to směrem dolů i nahoru.
Položme si pár řečnických otázek, než se dostaneme k tomu, jak by reagoval investor, který má své emoce pod kontrolou.
- Proč takový investor tehdy Bitcoin nakupoval? S jakým cílem?
- Proč nakupoval až po několika měsících překotného růstu? Proč radši nenakoupil dole? Nebyl obětí FOMO (fear of missing out), tedy strachu, že přijde o příležitost?
- Jakou část investičního portfolia do BTC dal? Pokud do toho dal příliš velkou část (v případě nezkušeného investora >5 % portfolia), umocňuje to jeho následná impulsivní rozhodnutí a nálady.
Odpověď na všechny otázky je stejná. Podlehl emocím a chtěl rychle zbohatnout. To ale nemá s investováním nic společného. To je gambling.
Jak by v takové situaci reagoval investor, který má emoce pod kontrolou a třeba už i nějaké zkušenosti?
V první řadě si stanoví investiční horizont a očekávání, která od investice chce mít. Investuje na měsíc nebo dva? Pak to zpravidla není investice ale gamble. Viz bod výše. Investice má smysl minimálně na 3-5 let, což částečně kopíruje délku hospodářského cyklu.
Dále by si rozdělil kapitál na ten, který do BTC chce investovat a na ten, který využije při případných poklesech. Ano, zkušený investor, který investuje bez emocí, využívá pokles k nákupu a růst k prodeji. To je přesný opak emocionálního investora anebo investora bez zkušeností, který si při každém poklesu přepočítává, o kolik peněz přišel. Přitom o peníze nepřišel, dokud neprodá. Dokud neprodá je v tzv. otevřené ztrátě. Uzavřená anebo také realizovaná ztráta nastává, když klient danou pozici prodá, protože potřeboval rychle peníze anebo neměl trpělivost vyčkat na obrat v ceně.
Zkušený investor si ale ještě před samotnou investicí samotný titul (akcii, krypto měnu…) zanalyzoval, aby se ujistil (anebo alespoň zvýšil pravděpodobnost), že firma nezkrachuje nebo kryptoměna nezmizí ze světa. To by se pak z „buy low“, tedy nákupu při poklesu, stala bezedná díra na peníze. Předpokládejme tak, že investor si tento „domácí úkol“ udělal a ví (například), že adopce Bitcoinu je už nezastavitelná a s tím, jak do krypto světa vstupuje víc a víc velkých hráčů, už nehrozí, že ho celý svět nějak zakáže. Investor proto může využít další část kapitálu a při poklesech trpělivě nakupovat. Tím si snižuje průměrnou nákupní cenu a na „své“ se dostane mnohem dříve, než když Bitcoin v dalším cyklu zase vyroste na 19 000 USD.
Ne nadarmo se říká, že investování není nic jiného než přesun majetku od netrpělivých k trpělivým.
Co je to technická a fundemantální analýza?
Technická a fundamentální analýza jsou dvě hlavní metody používané pro hodnocení a předpovídání cenových trendů na finančních trzích.
Technická analýza se zaměřuje na studium cenových grafů a statistických indikátorů, jako je objem obchodů a pohyb cen. Používá historické údaje o ceně a objemu k identifikaci trendů a vzorců, které mohou naznačovat budoucí cenové pohyby. Cílem je předpovědět krátkodobé fluktuace cen na základě těchto vzorců.
Na druhou stranu fundamentální analýza se zaměřuje na hodnocení skutečné hodnoty aktiv, jako jsou akcie nebo komodity, na základě různých ekonomických, finančních a politických faktorů. Tyto faktory mohou zahrnovat roční výkazy společnosti, kvalitu jejího managementu, tržní podmínky a další makroekonomické ukazatele. Cílem fundamentální analýzy je identifikovat dlouhodobé investiční příležitosti na základě odhadu skutečné hodnoty aktiv.
Obě metody mají své silné stránky a slabiny a jsou často používány v kombinaci k informovanému rozhodování o obchodování a investicích.
Chci investovat, ale neubráním se emocím. Co s tím?
Pokud jste začínající investor, je nutné nabrat zkušenosti. Ty se nabírají nejen ziskovými obchody, ale hlavně těmi ztrátovými. Prodával jsem ve ztrátě, protože mě pokles vystresoval? Pak jste měli v dané investici příliš kapitálu anebo jste na začátku nezanalyzovali danou kryptoměnu anebo firmu a místo „Buy low“, tedy postupného dokupování a průměrování nákupní ceny, jste prodali.
A dost pravděpodobně někomu, kdo firmě důvěřuje a kdo díky vám získal skvělou nákupní cenu. I to je zkušenost. A váš úkol je postupnými kroky dostat se z řad „emocionálních investorů“ mezi ty, kteří emoce umí dát stranou. Protože jen ti jsou úspěšní.
Jak ale poznám, jestli má smysl danou kryptoměnu/akcii nakupovat při poklesu (princip „buy low“)?
Předpokládejme, že o tom, jestli vlastníte kryptoměnu anebo akcii nějaké firmy, jste se rozhodli už před samotnou investicí, a ne až když panikaříte kvůli propadu cen, které jsou v krypto světě úplně normální. Panická analýza nemůže dopadnout nikdy dobře.
Ukažme si zde malý checklist toho, jak identifkovat firmu s kvalitním fundamentem, do které má smysl investovat a pak se při případných poklesech dokupovat:
1. Transparentnost
To je v případě investic naprosto klíčový parametr. Firma, která nemá fyzické kanceláře nebo nekomunikuje s klienty, je velmi riziková. Podívejte se, kde firma, kam chcete investovat, sídlí. Jaké má jméno, když si firmu vygooglíte? Je plná negativních hodnocení? Anebo má dobré jméno? A jak přistupuje ke svým produktům? Jsou auditované nějakou autoritou? Případně dává firma investorům nebo dokonce veřejnosti nějaký náhled „pod pokličku“?
2. Tým
Jsou majitelé důvěryhodní lidé? Jsou to lidé, kteří už něco vybudovali anebo je to jejich první pokus o podnikání? Jaké mají zkušenosti v oboru? A jakou mají reputaci a hodnoty? Jsou to podnikatelé, kteří mají za sebou jeden neúspěšný projekt za druhým a klienty v tom nechávají vymáchat anebo postavili funkční firmy, které dlouhé roky fungují? Umí vůbec postavit a řídit firmu? Jsou vůbec majitelé firmy známí? Je možné se s nimi setkat?
3. Zastupitelnost majitelů
Má firma kvalitní management nebo je firma plně závislá na každodenním fungování a know-how zakladatelů? Nezastupitelnost zakladatelů je jedním z největších rizik už na začátku projektu. A u krypto firmy nebo veřejně obchodovatelné společnosti dvojnásob.
4. Business model
Tedy to, čím firma vydělává peníze a co tvoří její stabilitu. Jak dlouho bude firmě trvat, než získá první platící zákazníky? Jak dlouho firmě bude trvat, než se dostane do provozního zisku, což je zásadní milník stability projektu? Nenaplňuje firma znaky ponzi schématu? Plánuje být firma lokální nebo má záměr škálovat svůj business a expandovat do zahraničí? Jak se na jejich business model tváří trh? Je jejich načasování dobré? Anebo přišli „s křížkem po funuse“?
Bear market
Bear market (medvědí trh), opak bull marketu (býčí trh) je ideální dobou na to vyzkoušet si, co jste se z investičních dovedností do té doby naučili (analýza fundamentu, trpělivost, „buy low, sell high“, potlačení emocí).
Je to totiž období hospodářského cyklu, kdy ceny titulů dlouhodobě klesají. Období, kdy není výjimkou, že některé akcie nebo kryptoměny spadnou i o vysoké desítky procent.
Období, kdy se, jak jsme si už řekli, v panice neprodává, ale naopak dokupuje. Pokud jde o firmu, která prošla analýzou důvěryhodnosti a stability (viz výše). Ne, nemá smysl snažit se jedním nákupem trefit dno a tam nakoupit. To se většinou nikomu nepodaří. Tím spíš, že v době velkých poklesů u mnoha investorů zavládá panika, kapitulace anebo deprese a tedy emoce.
Nejen v době poklesů se u investorů doporučuje uplatňovat metodu DCA (dollar cost averaging). Tato metoda spočívá v postupných nákupech za menší částky, čímž se snižuje průměr nákupní ceny.
Nakupili jste Bitcoin v roce 2017 na maximu 19 000 USD (a investice činila např. 100 000 Kč)? Pokud jste od začátku poklesu (tedy od dalšího měsíce) nakupovali za 10 000 Kč/měsíc, pak jste na konci roku 2018 měli v Bitcoinu investováno celkem 220 000 Kč a snížili jste si tak průměrnou cenu.
V zisku tak budete mnohem dříve, než cena BTC zase vystoupá na 19 000 USD. DCA je výborná metoda, při které se lehce eliminují emoce, protože nakupujete vždy v konkrétní den v měsíci nehledě na cenu (opak časování trhu). A v roce 2021 nastal další ATH (all time high), tentokrát na 69 000 USD, takže ten, kdo byl měsíce po nákupu v depresi, ale „vyseděl“ si ztrátu, byl najednou ve více než trojnásobném zisku.
Trhy jsou cyklické a říká se, že historie se neopakuje, ale rýmuje. A vzhledem k fundamentům u Bitcoinu (halving, masivní adopce velkými hráči) to nevypadá ani zdaleka, že BTC před dvěma lety řekl poslední slovo.
V době bear marketu je také ideální čas a prostor pro každou firmu, aby budovala, konsolidovala a připravovala se na další velký růst. V těch dobách vznikají nové produkty, firma se stabilizuje a připravuje se na další. A pro investory je to zase ideální doba na to, aby se třeba lehce vzdělávali v oboru, do kterého investovali, anebo aspoň sledovali, jak se daří zainvestované společnosti plnit plány, které si předsevzala.
Pozn.: I Probinex už zažil jednu velkou korekci a následný velký růst, když na začátku roku 2023 cena ze dna korekce vyrostla na trojnásobek o 200 procent během měsíce a půl.
Mám tomu, do čeho jsem investoval, rozumět?
Z tohoto pohledu existují dva přístupy k investicím. Tím prvním je, že investuji do oboru, kterému perfektně rozumím. A investuji do firmy, která se v oboru, který znám, pohybuje a je natolik inovativní, má jedinečný produkt anebo vyvíjí tak unikátní produkt/službu, že mi dává smysl vybrat si je a s vlastním přesvědčením o výhodnosti investice do toho vstoupit.
Investor se pak rozhoduje na základě mnoha hodin studia ekonomiky firmy, závěrek a vnitřního a vnějšího prostředí, které firmu ovlivňují. Sem bych řadil převážně profesionální investory.
A pak je tu druhý způsob, jenž se uplatňuje v oborech, kterým běžný investor nerozumí. A sem řadím naprostou většinu neprofesionálních investorů. Typicky je to investice do krypto fintechů a kryptoměn. Zde není absolutně možnost, aby investor do detailu rozuměl celému odvětví a byl schopný vysledovat, že daná firma/projekt „ví, kam běží zajíc“. Tedy že ví, kam se bude celý krypto svět ubírat a má na to řešení, díky kterému bude firma (a pak i investor) úspěšná.
Oboru kryptoměn nepomáhá ani obrovská míra podvodů, ponzi schémat a krádeží v posledních letech.
Co je to Ponziho schéma?
Ponziho schéma je typ investičního podvodu, který se spoléhá na "výnosy" získané z nových investorů, nikoli z legitimního obchodního výkonu. Začíná tak, že zakladatel schématu přesvědčuje lidi, aby investovali peníze a slibuje jim vysoké zisky za krátký čas. Poté jsou výnosy prvních investorů zaplaceny penězmi od nových investorů.
Postupem času se zakladatel schématu snaží přilákat stále více nových investorů, aby mohl zaplatit "výnosy" pro starší investory. Toto schéma je neudržitelné a nakonec se zhroutí, když je potřeba více peněz, než kolik přichází od nových investorů. Jméno schéma dostalo podle Charlese Ponzeho, který tento typ podvodu použil ve 20. letech 20. století.
To, že investor některému oboru nerozumí, však nemusí být bariéra, pokud za projektem stojí někdo, komu důvěřují. Důvěřují v jeho schopnosti a znalosti. A důvěřují, že jeho investici v dlouhodobém horizontu zhodnotí, a to i s různými vlnami, korekcemi a poklesy, které jsou na trzích i v podnikání a investování úplně normální.
V celosvětovém měřítku by se takto dalo mluvit o Elonu Muskovi. Přestože mnoho neprofesionálních investorů ani nedokáže z hlavy říct, kolik aut Tesla vyrobí, s jakým růstovým potenciálem, jaká je EBITDA firmy či jakým legislativním restrikcím v jednotlivých zemích, kde auta vyrábí a prodávají musí čelit (plus stovky dalších parametrů, které mají vliv na cenu akcie), stejně si tu akcii koupí.
Protože důvěřují v Elonovy schopnosti. A v to, že i kdyby se nedařilo, on vymyslí, jak to zvrátit. Dalším případem z historie mohl být třeba Steve Jobs (Apple). Je tedy možné investovat i do oboru, který neznám. Celou situaci zásadně zjednodušuje, pokud vím, jak funguje majitel, jaké má zkušenosti a jakou má vizi, kterou chce firmu rozvíjet.
Pokud znám jeho hodnotové nastavení a osobní kvality a pokud jej znám osobně (v lokální rovině) anebo jsem na něj dostal doporučení, dokážu si představit, že je za takovými lokálními foundery možné jít, přestože nerozumím jejich oboru.
Oni mu rozumí. A určitě se vám stalo, že jste ve svém okolí v posledních měsících slyšeli o projektech, které vypadaly zajímavě a zakladatelích, kteří dělali vše proto, aby byl projekt úspěšný. Mimo krypto svět je takovým podnikatelským vzorem třeba Tomáš Čupr (Rohlik.cz), ale jen v ČR jsou desítky dalších v různých oborech.
Ne. Investování není bez rizika. Ale eliminací emocí a přístupy, které jsem se tu pokusil popsat, nebudete dělat zbytečné chyby, snížíte míru rizika a bude se vám lépe spát.
Michal Baturko Olbert
Co-Founder Probinex.com & Earnio.com
