Stablecoiny: Co to je a k čemu slouží?

Michal Hladký

Obchod provází člověka téměř odjakživa. A stejně jako se v historii vyvíjeli samotní lidé, procházelo změnami a vývojem i obchodování a trhy. Zřejmě největší progres zaznamenalo lidstvo během 20. století díky velkému technologickému pokroku, který toto období charakterizoval. V této době se mimo jiné formovaly tradiční trhy tak, jak je známe i dnes. Avšak stejně jako v oblasti technologií, tak i v oblasti obchodu nic netrvá věčně. Věci nebo principy, které ve své době byly převratnými novinkami či alespoň vyhovovaly požadavkům svojí doby, časem zestárnou a narazí na své limity a omezení. Stávají se tak trochu brzdou dalšího rozvoje.

Rozdíly mezi starými a moderními trhy

Dnes žijeme v době počítačů a většinu zboží a obsahu si můžeme sami nakoupit v podstatě kdykoliv, na současných burzách to však neplatí. Obchodníci se zkrátka musí přizpůsobit tomu, že burzy mají svoji pracovní dobu a smířit se s tím, že je-li burza zavřená, žádné obchody se neuskuteční. Na klasickou burzu se navíc obyčejný smrtelník ani nedostane. Musí využívat služeb různých třetích stran a prostředníků, kteří obchody zprocesují.

V kontrastu s tímto modelem jsou burzy, na kterých se obchodují digitální aktiva. Kolem první kryptoměny a revoluční myšlenky decentralizace se nakonec vytvořilo progresivní prostředí, které svým fungováním bourá dlouho zažité limity. Pro jakéhokoliv obchodníka s kryptoměnami je dnes naprosto nepředstavitelnou záležitostí, že by kvůli uskutečnění svého obchodu musel čekat, až burza otevře a dovolí mu operaci provést.

Celá věc je ještě mnohem více fascinující. Je totiž třeba si uvědomit, kdy Satoshi Nakamoto představil světu svůj vynález. Od toho okamžiku totiž uplynulo pouhých třináct let. Během takto krátké doby se celé odvětví kryptoměn vyvinulo až do dnešní podoby a velikosti.

Tokenizace – co to vůbec je?

Dynamika a potenciál kryptoměn přitahují oči veřejnosti výrazně častěji než v minulosti. Stále více se objevují vize a pokusy o sloučení toho nejlepšího z obou světů. Jedním ze základních principů, které jsou k tomuto spojení klíčové, je postupná tokenizace všech obchodovaných aktiv. Někteří v ní vidí jednu z největších výzev této dekády.

Ptáte se, co že to ta tokenizace vlastně je? Odpověď je jednoduchá. Podstata celé věci spočívá v tom, že každé aktivum obchodované na burze dostane svůj zástupný token. Tyto tokeny a principy využívané na trzích digitálních aktiv pak pomohou přenést i tradiční trhy do digitální formy.

Vznik stablecoinů

Ačkoliv na první pohled zní myšlenka o vytvoření zástupných tokenů jednoduše, celkově jde o složitý proces. Stačí se podívat například na to, jakým procesem si musely projít fiatové měny, než se podařilo je tokenizovat. A i přestože od představení prvních kryptoměn tohoto typu již uběhlo několik let a na trhu se etablovaly, stále se tato oblast vyvíjí, a především probíhají živé diskuse o jejím dalším směřování.

V dnešní době už existuje mnoho tokenů, jejichž hodnota je navázána na určitou měnu. Nejznámější z nich se váží na dolar, existují však i takové, které jsou propojené s eurem, rupiemi či tureckou lirou. Objevují se i pokusy o navázání různých komodit na stablecoiny. 

Dokonce už v roce 1996 – dávno před příchodem kryptoměn a blockchainu, jak je známe dnes – představila společnost Gold & Silver Reserve Inc. (G&SR) digitální měnu E-Gold, která byla kryta příslušným množstvím zlata. A nejednalo se o žádný výstřel do tmy. V dobách své největší slávy měla tato službaaž pět milionů aktivních uživatelů.

Všechny vázané kryptoměny se vyznačují velmi nízkou volatilitou, a to díky jejich navázání na konkrétní podkladové aktivum. Stabilita, kterou se tato skupina kryptoměn vyznačuje, nakonec vedla k ustálení obecného pojmenování stablecoiny. My se ve zbytku článku budeme bavit především o stablecoinech navázaných na dolar.

Stablecoiny a jejich výhody

Jako každý vynález i stablecoiny mají za úkol ulehčit svým uživatelům život. V současnosti je lze využít k mnoha účelům. Jejich hlavním účelem však bylo umožnění obchodu vůči dolaru, aniž by musel dolar v celé transakci jakkoliv figurovat. 

K jejich odeslání a přijetí stačí pouze obyčejná peněženka a použít je tak dnes může úplně každý. Mohou výrazně zjednodušit různé transakce a to i v oblastech, kde se z různých důvodů dolarové platby uskutečnit nedají. Výrazně usnadňují barterový obchod, který zde často probíhá. Dále pak v zemích postižených  vysokou inflací mohou do určité míry sloužit jako jednoduchý nástroj pro zajištění hodnoty vlastních prostředků.

Obchodník může své prostředky zhodnocovat obchodováním s libovolnými kryptoměnami. Je však známo, že trh s kryptoměnami je nestabilní prostředí, ve kterém není nouze o různé bouře. V případě takové bouře přinášející s sebou velké vlny v podobě volatility se tak nyní člověk může z rozbouřených tržních vod kdykoliv stáhnout do bezpečného přístavu v podobě stabilních měn pevně svázaných s fiatem.

Jaké stablecoiny existují

Centralizované stablecoiny

Mezi nejtěžší váhy současného trhu se řadí především Tether, USD Coin či TerraUSD. S vlastním stablecoinem přišel například i gigant Binance, který vytvořil Binance USD. Všechny tyto měny jsou centralizované, to znamená, že jsou založeny na důvěře obchodníků v emitenta stablecoinu, který zde zastupuje funkci centrální autority. Zjednodušeně se dá říct, že obchodníci věří, že emitent stablecoinů kryje všechny mince stejným množstvím fiatové měny. Ve výše uvedených případech jsou to tedy dolary.

Jak už to ale ve světě bývá, není všechno jen růžové, a i tento vynález si časem našel kromě příznivců také své odpůrce. A tak i u témata stablecoinů se vedou hlasité diskuse o tom, jak a jestli vůbec mají tyto tokeny fungovat, či být alespoň regulované.

Tether – kontroverzní jednička?

Několik kontroverzí za sebou má největší obchodovaná kryptoměna tohoto typu – Tether (USDT). V době psaní článku byl celkový počet emitovaných tokenů dle vyhledávače CoinMarketCap 84,5 miliardy. V praxi by to tedy znamenalo, že vydavatel Tetheru musí na svých účtech držet stejnou cifru i v dolarech či jiných aktivech dané hodnoty. Takováto suma by podle čísel z roku 2021 společnost mající depozita vystřelila na 32. místo v žebříčku seřazujícím americké banky dle výše držených depozit.

Rizikem však je, že zatímco banky podléhají jasným pravidlům a regulacím, na emitenta Tetheru – Tether Limited – se nic takového nevztahuje. Na trhu tedy funguje společnost, která se svými rysy a povahou podnikání do značné míry podobá bankovní instituci, avšak zaběhlá pravidla pro ni neplatí. 

Mezi kryptoměnovou komunitou panují obavy z toho, že případný pád společnosti může uvrhnout do problémů celý kryptoměnový trh a kompletně jej zlikvidovat. 

Velikost, do jaké už se celý Tether nafoukl, některým skeptikům nepřináší dobré spaní. Panují totiž obavy, že by jeho případné potíže mohly kromě kryptoměn výrazně destabilizovat i finanční systém jako takový.

Připočteme-li k tomu fakt, že Tether byl v minulosti usvědčen ze lži a provádění pochybných transakcí, není divu, že v komunitě panuje jistá nervozita. I v tomto případě proto na světlo vyvstává otázka, zda by celou situaci neuklidnilo zavedení regulovaného prostředí. To by dalo gigantům, jako je právě Tether, jasné mantinely, jak se chovat a do značné míry by uklidnilo veřejnost.

O regulacích na evropské půdě jsme pro vás napsali článek. Přečtěte si více o regulaci známe pod zkratkou MiCA.

USDC – spolehlivá dvojka?

Právě z důvodu nevyzpytatelnosti Tetheru se snaží kryptoměnová komunita nalézt vhodnou alternativu, která bude mít všechny výhody a pozitiva stablecoinů a zároveň bude působit důvěryhodněji než současná stablecoinová jednička.

V diskusích padá mnoho možností, ale zřejmě nejčastěji se v současnosti skloňuje USD Coin (USDC). Jak v našich textech opakovaně zmiňujeme, pro důvěryhodnost a stabilitu kryptoměny je totiž důležité také to, jak ji přijme svět tradičních financí. A v tomto ohledu se podařilo vydavatelům USDC – konsorciu Centre – udělat výrazný krok kupředu a získat na svou stranu významného spojence, kterým je společnost Visa. Ta oznámila již v roce 2021, že bude ve své síti provádět také transakce právě v rámci kryptoměny USDC, což výrazně zvýšilo její kredibilitu.

A co decentralizace?

Vzhledem k tomu, že ve svém počátku měly být kryptoměny primárně decentralizované, vznikly i v tomto případě stablecoiny, které pracují s myšlenkou decentralizace. Jedním z nejznámějších je kryptoměna Dai se stejně pojmenovanými tokeny.

Velmi zjednodušeně se dá říct, že DAI tokeny vznikají za pomoci smart kontraktů vytvořených prostřednictvím platformy Maker DAO. Uživatel v tomto případě do systému vloží zástavu, tzv. kolaterál. Následně dojde k vygenerování DAI tokenů, které jsou kryty danou zástavou. V případě, že se uživatel rozhodne kolaterál znovu odemknout, zaplatí pomocí DAI tokenů adekvátní částku navýšenou o poplatek za zprocesování.

Na rozdíl od centralizovaných kryptoměn, vyžadujících důvěrů uživatelů, tedy ty decentralizované působí bezpečněji. Smart kontrakty totiž zajišťují, že v oběhu je vždy jen přesně tolik tokenů, kolik zvládne pokrýt vložený kolaterál.

Závěrem

Jak je vidno z řádků výše, ani stablecoiny navzdory svému názvu, nejsou až tak stabilním odvětvím, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to dáno především tím, že se jedná o mladou oblast. A stejně jako u celého světa kryptoměn bude i zde zajímavé sledovat, jakým směrem se toto odvětví bude nadále odvíjet.

Je vám po přečtení článku něco nejasné? Přidejte se do naší telegramové skupiny a zeptejte se přímo členů našeho týmu nebo diskutujte s ostatními členy komunity.