V roce 2017 Čína zakázala směnárny, burzy a ICO. Mnoho lidí proto nabylo dojmu, že Čína kryptoměny od začátku odmítá. Pravda by ale nemohla být víc vzdálená. Čína je velkým průkopníkem řady blockchainových technologií a do nedávna taky hlavní destinací kryptoměnových těžařů.

Čínská vláda zkoumá možnosti, které může blockchain jako technologie nabídnout. Staví masivní ekosystém, který tamní správu posune o level výš. Cílem je efektivní technokracie.

V tomto článku prozkoumáme složitý vztah, který spolu Čína a kryptoměny mají. Článek prošel aktualizací k 20. 8. 2021 aby reflektoval nejnovější zprávy o tom, že Čínské bureau zakázalo těžbu kryptoměn ve většině významných provincií.

Zakázala Čína kryptoměny jako je Bitcoin?

Čínská lidová banka vnímá kryptoměny jako nelegální, protože nejsou vydávány žádnou uznávanou monetární institucí. Kryptoměny nejsou rovny penězům a nemají žádný legální statut. Banka proto důrazně doporučuje kryptoměny nepoužívat.

Oficiálně jsou kryptoměny, jejich směna a projekty ICO, zakázány od září 2017. Nicméně zakázat „internetové peníze“ se snadno řekne, ale hůř provádí. Prakticky každý měsíc přichází zpráva, že Čína zaklekla na banky, které nechaly peníze odejít na zahraniční burzy.

Těžba před červencem 2021

Dalším ošemetným sektorem je těžba kryptoměn. V červenci roku 2021 se začaly objevovat zprávy o tom, že v Číně jsou nuceně uzavírané operace těžící kryptoměny. Zákaz se dotkl většiny významných provincií, kde je levná elektřina.

Před červencem 2021 se dvě třetiny všech bitcoinů se vytěžily na území Čínské lidové republiky. O nadpoloviční podíl se střídaly provincie Sin-ťiang a Sečuánsko. V zimních a jarních měsících se nejvíc bitcoinu vytěžilo v provincii Sin-ťiang, která má podíl 20 % na veškerých čínských zásobách nerostných surovin. V zimě a na jaře je tam levné uhlí a energie z něj.

Zhruba od května do podzimu se nadpoloviční podíl přesouvá do Sečuánska. Začínají totiž období dešťů a tamní hornatý terén je domovem pro řadu vodních elektráren, které hledají odbytiště pro levnou zelenou energii.

Stabilní podíl pohybující se v rozmezí 10 - 20 % si udržují provincie Vnitřní Mongolsko a oblast Jün-nan. Model je dosti podobný. Vnitřní Mongolsko má levné uhlí a Jün-nan je hornatý region s vodními přehradami.

Regule spojené s těžbou jsou v Číně dosti nepřehledné. Například v roce 2020 provincie Sečuánska těžbu kryptoměn zakázala, ale po kritice centrální vlády se dveře znovu otevřely. O rok později si svůj postoj vláda v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem rozmyslela.

Proč Čína zakázala těžbu kryptoměn?

Oficiální důvod k nařízení je vysoká energetická náročnost těžby kryptoměn. Kryptoměny, které se těží, používají systém konsensu Proof of Work. Ten spoléhá na počítače, které nabízí síti svůj výkon s vidinou výdělku z vytěženého bloku.

Čína patří mezi největší znečišťovatele na světě, ale tamní vláda bere problém globálního oteplování a extrémního počasí velmi vážně. Prezident Si Ťin-pching vytyčil cíl prohlásit Čínu do roku 2060 za uhlíkově neutrální. To je velmi ambiciózní plán. I kvůli tomu, že Čínská lidová republika sama sebe nadále považuje za průmyslový rozvíjející se stát. Z takové pozice vystupuje i na půdě mezinárodních organizací. Například WTO.

Samozřejmě se objevují i teorie, že vláda Čínské lidové republiky se Bitcoinu a ideálů, které zhmotňuje, bojí. Mezi zastánce teorie patří standardně západní novináři, jmenovitě z magazínu Forbes a Time. Je pravda, že centrální čínská vláda se snaží držet věci pod kontrolou a decentralizovaná síť může působit potíže.

Kryptoměny v Číně po červenci 2021

Nejdůvěryhodnějším zdrojem k sledování energetické náročnosti sítě Bitcoin je malý tým Cambridgeské univerzity. Nicméně k polovině srpna 2021 nebyla vydána žádná zpráva, která by nabízela k přerušené těžbě detaily.

Někteří zástupci společností zabývajících se těžbou kryptoměn své cíle sdíleli se západními novináři a investory. Máme proto alespoň základní představu, kam se končící čínské operace stěhují.

Nejžhavější destinací jsou chladné regiony Severní Ameriky, Kazachstán a Sibiř. Jde o regiony s poměrně levnou elektřinou a suchým studeným podnebím, které je pro stovky těžících zařízení v hale jako rájem na zemi.

Složitost těžby bitcoinu se ponížila 3. července o 28 % poté, co výkon sítě od květnového vrcholu spadl na téměř polovinu. Algoritmus Bitcoinu je nastavený tak, aby v pravidelných periodách přepočítával provozuschopnost sítě a upravoval složitost vytěžení bloku. Cílem je to, aby se jeden blok těžil zhruba 10 minut. A to nehledě na to, kolik výkonu je síti nabízeno. Na začátku července 2021 zmizelo ze sítě tolik výkonu, že se jeden blok těžil až neskutečných 20 minut.

Mohlo by vás zajímat: TOP 5 nejlepších investic roku 2020

Co je CBDC?

Než zabrousíme do digitálního  juanu, je zapotřebí první probrat, co se skrývá pod zkratkou CBDC (Central Bank Digital Currency).

CBDC v doslovném překladu znamená „digitální měna centrálních bank“. Jde o druh virtuální měny, který místo soukromých bank operuje centrální banka daného státu či mezinárodní organizace.

Jak se liší CBDC od jedniček a nul v internetovém bankovnictví?

Oba systémy fungují v digitálním světě. Čísla v bance nejsou kryta žádným zlatem ani hotovostí. Místo toho jsou kryta důvěrou v systém postavený na soukromých bankách. Banky mají finanční závazek vůči státu a my, jako uživatelé, jej máme vůči bankám.

CBDC tento systém zbavuje prostředníka ve formě soukromé instituce. Náš závazek bude přímo vůči úřadu - centrální bance. Centrální banka adopcí CBDC získává z blockchainu přehled o transakcích. Stejně tak, jako banky mohou transakce vyhledat ve svých systémech. Většina blockchainů je veřejných, toky by tak zřejmě mohla sledovat i společnost. Nicméně nemusí to být pravidlem a záleží jen na státu a jeho inženýrech, jak síť postaví.

Hlavní výhodou takového přehledu je snadná kontrola nad nelegálními transakcemi. Například výnosy z trestné činnosti je s pomocí CBDC snadné vystopovat. Banky samozřejmě musí vydat historii transakcí státním orgánům, pokud jsou o to požádány. Ale jako prostředníci celý proces prodlužují.

Ta samá kontrola ale může být dvousečnou zbraní. Uživatel získá sice větší anonymitu při běžných transakcích jako je nákup zboží a služeb, ale ztrácí ji k libovůli úřadu. I proto se o CBDC přemýšlí spíše jako o další vrstvě monetárního systému, než jako uceleného řešení pro všechny chyby toho současného.

Účty CBDC mohou najít dobrého užitku třeba v případě, kdy má každý jednotlivec zájem na sledování transakcí dané organizace. Například při financování politiky, lobbingu a dalších choulostivých operací moderní společnosti.

O podobný projekt se snaží například Švédsko. Na technologii kouká i Evropská centrální banka, která ale má od Číny rozdílné motivy. Chce představit novou vrstvu monetárního systému, zatímco Čína CBDC integruje hned do hlavní vrstvy. V hantýrce ekonomů je známá jako M0.

Digitální juan a blockchainová technokracie

Práce na digitálním juanu probíhají několik let. Jde o nejpokročilejší CBDC (digitální měna centrálních bank) projekt na světě. Státní kryptoměna s tak velkou adopcí a vývojem se nikde jinde nenajde. Cílem digitálního juanu, který v jisté míře využívá blockchainovou technologii, je nahradit část hotovosti v oběhu. Čína CBDC integruje jako M0 a vrstva bude rovna hotovosti či penězům na účtu.

Co je digitální juan?

Digitální juan je nová čínská kryptoměna. Jejím cílem je nahradit část hotovosti v oběhu, protože používání mincí a bankovek vychází z módy. Tento trend urychlila pandemie z let 2020 a 2021. Jistou roli v adopci CBDC hraje také to, že hotovost nejde trasovat a internetové transakce ano.

Systém se už testuje v několika městech. Pilotní programy nabraly na síle hlavně v druhé polovině roku 2021.  Každý Číňan bude mít vlastní peněženku, která bude s řetězcem interagovat. Může skrze blockchain platit za služby nebo výrobky, oficiálně omezený nikterak není.

Distribuce a tok digitálního juanu

Digitální juan bude, jak jsme si už říkali, sdílet vrstvu s hotovostí a bankovními účty. Nicméně protože je vydávaný přímo Čínskou lidovou centrální bankou, nebude podporovat finanční produkty jako třeba úročení.

Celý distribuční řetězec má tvar pyramidy.

1. Úplně nahoře je centrální banka. 
2. Pod ní jsou instituce, které budou síť operovat a dohlížet na ní. Jde 10 největších čínských bank. Ty spadají pod plnou správu úřadů, ale nabízí mimo jiné finanční produkty a nástroje.
3. Tyto „superbanky“ následně podstoupí distribuci do menších bank a do regionálních systémů. 
4. Ty se postarají o poslední a nejdůležitější část: Přiřazení peněženky k telefonnímu číslu a jednotlivci.

Kritici měny ji označují za orwellowský sen, protože Komunistická strana Číny bude mít 100% vizi nad veškerými transakcemi. Čína kryptoměny umí maximálně vytěžit ve svůj prospěch.

Navzdory kritice je digitální juan nevídaný projekt, který se zájmem sleduje jak USA, tak Evropská unie.

Je digitální juan jako Bitcoin?

Ne. Má mnoho rozdílných charakteristik. Bitcoin má decentralizovanou síť a není přímo svázán s žádnou měnou. Nemá ho pod kontrolou žádná centrální banka.

Komunistická strana Číny bude mít data o každé transakci. Cílem je zamezit nelegálnímu obchodu a praní špinavých peněz.

Digitální juan se bude více soustředit na čínský trh. V kontrastu Bitcoin je globální sítí.

Čína a její výhled do budoucnosti

Centralizovaná moc Čínské lidové republiky umožňuje velkou flexibilitu. Čína se už vytrvale připravuje na to, že blockchain jako technologie vnikne do každodenního života.

Příkladem je třeba tamní obdoba státní maturity, která obsahovala několik otázek ze světa kryptoměn.

Nakonec i nový čínský digitální juan symbolizuje několikaletý náskok před demokratickými oponenty.

Čína kryptoměny nezatracuje, ale k ideálům blockchainu má daleko. Nicméně jak se budou jednotlivé prvky implementovat do tamního politického a ekonomického života, tak bude Říše středu stále důležitějším hráčem.

Chcete mít přehled o tom, na čem právě pracujeme? Na Telegramu najdete exkluzivní informace v reálném čase!