Jak se DeFi přizpůsobí regulacím?

Milan Kollarčík

Čtete pravidelně náš blog? Pak jste si nejspíše všimli, že rádi píšeme o bezpečnosti, předpisech a praktických i filozofických výhodách a nevýhodách centralizace. A pokud víte něco o našem projektu, chápete jistě proč. Jsou to pro nás zásadní témata a tak se snažíme abychom s našimi fanoušky a klienty byli na stejné vlně. Stejně je tomu i u tohoto článku.

DeFi trochu jinak

Ponoříme se do tématu, které mnozí z vás pravděpodobně znají, ale z trochu odlišného úhlu pohledu. Jak přistupovat k bezpečnosti, centralizaci a legislativě ve sféře, založené na automatizovaných transakcích? Jak mají projekty a weby, které s pomocí algoritmů obsluhují zástupy anonymních uživatelů, vůbec začít uvažovat o zavedení bezpečnostních protokolů nebo ověřování identity? Ano, v tomto článku bude řeč o DeFi.

DeFinitivně to někam dotáhne

DeFi (decentralized finance) vzniklo jako odvětví krypto-produktů kolem roku 2017, ale od té doby bylo v jistém útlumu. To ovšem neznamená, že v něm nedocházelo k vývoji a inovacím, jak ukázal loňský rok, kdy se po celém internetu rozrostly různé DeFi projekty jako houby po dešti a jejich vzestup (a v některých případech i pád) byl raketový.

Tato nová oblast blockchainových produktů je založena na dApps (decentralized applications) - zjednodušeně řečeno počítačových programech běžících na blockchainu jako by celá síť byla jeden velký počítač. Tyto programy jsou populární na Ethereu, ale najdeme je i na Binance Smart Chain a dalších, méně známých sítích. Nikdy se nezastaví, je-li k síti připojen alespoň jeden počítač, a co víc, jakmile jsou "vypuštěny ven", stanou se nezávislými. Kdokoli s nimi může komunikovat a dodá-li správný vstup, obdrží naprogramovaný výstup. Ti z vás, kteří někdy využívali službu jejíž poskytovatel zkrachoval a nedokázal udržet své servery v provozu, chápou, jak obrovská výhoda to je.

Je nutno říci, že Bitcoin a jeho forky nepodporují dApps, takže současný trend navíc přispívá k odlivu peněz ze sítí založených na Bitcoinu do sítí založených na Ethereu. Zda to nakonec povede k sesazení Bitcoinu z jeho výsadní pozice, se teprve uvidí.

Praktické využití

Jak ale souvisí nesmrtelné programy prohánějící se cloudem s budoucností financí? Více, než byste řekli. DeFi projekty umožňují uživatelům provádět nejrůznější složité činnosti, jako je obchodování, půjčování a přijímání úvěrů, investování a mnoho dalšího, a to vše bez nutnosti důvěřovat druhé straně. Co to přesně znamená? Inu, že decentralizovaná aplikace funguje jako prostředník pro všechny strany, které se na ni obracejí, a zajišťuje, aby splňovaly všechny potřebné požadavky. Jinými slovy, nemusíte znát osobu, které půjčujete, a ona nemusí znát vás. Není třeba, abyste si navzájem důvěřovali. A jak již bylo řečeno, tyto služby fungují nonstop, což je něco, co vám žádná banka nemůže nabídnout.

Technické obtíže (nejsou na vašem přijímači)

Dobrá, takže to vše stojí na decentralizovaných aplikacích, ty jsou objektivní, nestranné a zajišťují splnění potřebných podmínek. Ale kdo ohlídá hlídače? Řečeno slovy Shakespearova Hamleta: "Ach, tady vázne to!" Vlády a jejich regulační orgány budou chtít zavést svá vlastní pravidla a předpisy, jako jsou téměř univerzální směrnice AML (anti-money laundering) a protokoly KYC (know your customer). Oficiální instituce se však málokdy zajímají o základní mechanismy služeb a produktů, které se snaží regulovat, jednoduše stanoví podmínky a postihují ty, kdo je nedodržují.

Jak je ale mají DeFi projekty dodržovat, když k tomu nejsou technicky uzpůsobené? Pro účely článku budeme předpokládat, že tvůrci těchto projektů v prvé řadě regulace a pravidla dodržovat chtějí. Jak jsme totiž uvedli v předchozích článcích, doba neregulovaných krypto-projektů skončila. V projektu Probinex věříme, že vše, co tu bude za pět let, bude do určité míry regulované. Jak tedy regulovat projekty bez centrálních orgánů? Alfou a omegou práva je otázka "koho žalovat, když se něco pokazí?" Tyto dApps ale na blockchainu fungují automaticky a tak chybí poskytovatel, kterého by bylo možné obvinit. Existuje však několik cest, kterými by se toto odvětví mohlo vydat. Podívejme se na ně:

  • Peněženky jako "kryptopas"

Peněženky jako MetaMask, Trust Wallet nebo WalletConnect už teď fungují jako jakési digitální pasy. Kód nevnímá rozdíl mezi člověkem a decentralizovaným programem. Oba jsou jen účty, které spolu interagují v řadě transakcí. Ať už tedy chcete používat DEX (decentralizovanou burzu) nebo poskytovat likviditu, web založený na dApps vás požádá o "připojení peněženky", aby vás jednak autorizoval a zároveň vám umožnil využívat jeho služby. Představte si to tak, že váš řidičský průkaz je zároveň klíč od vašeho auta. To nabízí regulátorům poměrně snadnou (alespoň z technického hlediska) možnost: zapomenout na dApps a jednoduše regulovat poskytovatele peněženek. Dnes si může peněženku vytvořit kdokoli, ale možná se jednou probudíme a zjistíme, že založení MetaMask obnáší stejné překážky jako registrace účtu na Binance nebo Krakenu: zaslání dokladu o adrese, příjmu, totožnosti atd.

  • Token důvěry

Alternativou jsou důvěryhodné, vládou regulované třetí strany, které by poskytovaly KYC a na oplátku vydávaly NFT (non-fungible token). Takový token by dokazoval, že osoba, která jej má, je ověřená, ale zároveň by chránil soukromí uživatelů tím, že by neposkytoval žádné citlivé informace. Takové řešení by zároveň výrazně šetřilo čas uživatelů i poskytovatelů tím, že by odbouralo nutnost KYC provádět zas a znova. Tato cesta se nápadně podobá konceptu "bankovní identity", spuštěné v roce 2021 v České republice. Tam se lidé mohou pomocí internetového bankovnictví přihlašovat ke službám státní správy, a to jednoduše proto, že vláda tyto banky prohlásila za důvěryhodnou třetí stranu. V kryptosféře toto řešení vyvíjí společnosti jako Everest a bude rozhodně zajímavé sledovat jejich další úsilí.

  • Automatizované KYC

A na závěr třetí možnost: dApps, které celý proces KYC zvládnou samy. V budoucnu se může stát, že při připojení peněženky k decentralizované službě budete vyzváni k předložení stejných dokumentů, jako při registraci k centralizované službě. Jen místo toho, aby si k nim sedl člověk a manuálně je kontroloval, zvládne vše algoritmus. S touto možností jsou spojeny určité problémy, vyžadovala by například zapsání všech dokumentů do blockchainu, což by bylo problematické zejména u údajů podléhajících změnám, jako je třeba trvalé bydliště. Přesto se různé verze těchto automatizovaných KYC testují a vyvíjejí.

Závěr

Jak je vidět, skloubit bezpečnost, regulace a decentralizované služby je technický i právní oříšek. Ale vzhledem k tomu, že se celková hodnota DeFi odhaduje na více než 250 miliard dolarů, rozhodně nebude nouze o chytré hlavy s řadou chytrých řešení. Vzhledem k rozvoji, kterým prochází, nebude tato sféra zřejmě žádnou slepou uličkou, kterou krypto-komunita po krátkém okouzlení opustí. DeFi tu s námi nejspíš zůstane, otázkou jen je, jak se bude vyvíjet, aby zapadlo do nového, regulovaného světa kryptoměn.