Těžko najít téma, které by kryptoměnovou komunitou rezonovalo víc než energetická náročnost Bitcoinu. Ze všech problémů, kterým síť čelí, je právě tenhle největší. Pokud se bude spotřeba energie a generované znečištění zvyšovat, může to nenávratně poškodit obraz kryptoměny v očích společnosti. Obránci sítě často namítají, že oproti těžbě zlata je Bitcoin pouhým trpaslíkem. Jak to teda vlastně je?

Kolik spotřebuje Bitcoin energie?

Nejpřesnější počet watthodin najdete na této adrese. Číslo se neustále přizpůsobuje požadavkům sítě, proto se v rámci tohoto článku první zaměřme na to, proč Bitcoin energii vůbec potřebuje.

Proof of Work (PoW)

Blockchain má smysl pouze tehdy, když se na jeho přesné podobě většina těžařů shodne. Dané shodě říkáme konsensus. Cílem této podmínky je to, aby nikdo nemohl na síti poslat tu samou transakci dvakrát. Koneckonců Bitcoin je software, dá se okopírovat a upravit jako kterékoliv jiné. Konsensus tomu zabraňuje, protože o legitimitě každé transakce rozhoduje celá síť.

Prvním algoritmem, který umožnil stanovení konsensu, je Proof of Work (PoW). Konsensus se stanovuje skrze výpočty počítačů po celém světě. Aby Satoshi motivoval čerstvé těžaře k této bohulibé aktivitě, každých 10 minut padne spolu s blokem jednomu počítači pohádková odměna.

Jak rostla cena, rostla také síť. Nyní jsou tyto počítače nahrazeny obrovskými halami, většinou v chladných částech světa s levnou elektřinou. Soutěž o to, kdo vytěží BTC, bere obrovské množství energie. Avšak udržuje to celou síť v bezpečí, protože nikdo se na ní nepodílí víc jak 51 %.

Zařízení ASIC

Dnes se většina bitcoinu netěží skrze počítač, ale skrze farmy skládající se ze zařízení ASIC (application-specific integrated-circuit). To jsou čipy speciálně upravené k tomu, aby se jim dařilo co nejefektivněji těžit bitcoin.

Tyto 24 hodin a 7 dní v týdnu běžící stroje vyžadují neustálý přísun levné energie.

Už víte, k čemu Bitcoin elektřinu potřebuje a jaký má pro síť užitek. Abychom mohli zvážit ekologičnost Bitcoinu, bude vhodné jej rozebrat ve vztahu k jiným entitám. Zaměříme se na státy, zlato a společnost VISA.

Energetická náročnost Bitcoinu oproti státům

V debatě o energetické náročnosti sítě Bitcoin často vyvstávají argumenty, že síť spotřebuje víc elektřiny než celé národy. Dnes vyžaduje víc elektřiny než Česká republika, Argentina, Belgie. Vyšší nároky má necelých 30 států ze 195 účastníků diskuse Organizace spojených národů.

Ke konci září 2021 Bitcoin spotřebuje 166 terawatthodin ročně. Česká republika oproti tomu mírně nad 70 terawatthodin. Při prvním pohledu na tyto data se mnozí zhrozí, protože Bitcoin je digitální token a Česká republika vyspělý průmyslově orientovaný stát ve středu Evropy.

Ve skutečnosti ale srovnávat čistě výkon nedává smysl. Pokud bychom opravdu chtěli vést debatu, jak si vede Bitcoin v měřítku se státy, je vhodnější podívat se na procento čisté a obnovitelné energie. 

Zde už čísla až do července 2021 zdaleka nebyly tak hrozivá. Do té doby byla síť poháněna směsí buď hlavně vodní energie nebo energie ze spalování uhlí. To bylo dáno hlavně tím, jaká část roku právě je.

Jaký je podíl obnovitelné energie na síti Bitcoin? Co se změnilo v roce 2021?

V sedmém měsíci 2021 Čína zakázala těžbu kryptoměn. V důsledku toho se těžaři rozkutáleli do celého světa. Síť do té doby sledovala skupina vědců z Cambridgeské univerzity, kvůli změně ale museli začít znovu. V době psaní textu nemáme jasná data o tom, kolik procent obnovitelné energie bitcoin má.

Sledovat elektřinu využitou na síť není jednoduché. Právě naopak. Je velmi těžké zjistit jenom energetickou náročnost celé sítě, natož podíl obnovitelných energií. Až do nedávna se mělo za to, že se většina BTC vytěží v čínském Sečuánsku nebo ve Vnitřním Mongolsku. A podle toho se následně vypočítaval podíl zelených energií.

Práce je znovu víc než dost a relevantní potvrzená data nemáme. Nicméně není se čeho bát, protože kryptoměny a blockchain přitahují vědce z celého světa.

Bitcoin ve srovnání se zlatem

Dalším častým srovnáním je srovnání s rivalským aktivem, většinou se zlatem. Obě aktiva jsou brána jako uchovatel hodnoty.

Simone Brunozzi z Cota Capital přišel s tím, že těžba zlata je 50krát náročnější než těžba bitcoinu. A to jak z hlediska elektřiny, tak z hlediska vygenerovaných tun CO2. Těch Bitcoin vyprodukuje za rok v průměru 60 až 80.

Zlato je fyzické aktivum, pro každý kilogram se vytěží desítky tun horniny. Ty musí odvést auta, vybagrovat stavební stroje. Nehledě na to, že těžba zlata je velkým zásahem do krajiny a její biodiverzity. Jenom svatební prstýnek má na svědomí 20 tun odpadu. 

Dává toto srovnání smysl?

Bitcoin se snaží se zlatem soupeřit. Srovnání je proto na místě. Někteří kritici by namítli, že zlato se používá na stavbu vodičů a čipů. Má smysl ho využívat nejen jako uchovatel hodnoty, ale také jako materiál na stavbu důležitých součástek.

Ročně se vytěží 3000 tun zlata. Drtivá většina z toho putuje do sléváren a pak do rezerv soukromých investorů a států. Součástky a vodiče jsou technologií 3. tisíciletí, dnes netvoří ani zlomek spotřeby zlata.

Bitcoin a zlato jsou z finančního hlediska to samé. Udržovatel hodnoty. Žádné jiné hledisko není natolik významné, aby se s ním muselo kalkulovat.

Bitcoin ve srovnání s VISA

Energetická náročnost Bitcoinu často vyvolává i srovnání s globálním platebním systémem VISA. Debata na toto téma stále probíhá. Existují ale jasná fakta vycházející z technických kapacit sítí.

Bitcoin zvládne v průměru 4,6 transakcí za sekundu. VISA zvládne 1700. Pokud bychom ignorovali rozdílné podmínky, jako jsme to udělali u zlata, bitcoin vychází jako jasný poražený. Je náročnější, méně efektivní a dražší. 

Problém s tímto srovnáním je v tom, že bitcoin má oproti VISA vytyčené rozdílné cíle. Má být uchovatelem hodnoty v době inflace a nabízet částečnou anonymitu a soukromí. VISA je platební systém.

VISA je efektivnější, dokud na bitcoin koukáme jako na měnu. Kryptoměna vskutku jako měna začala, ale v posledních letech se narativ posunul směrem k „digitálnímu zlatu“. Srovnání proto dnes už nedává smysl, Bitcoin nechce s VISA v ničem soutěžit.

Je Bitcoin ekologický? Jaké řešení energetická náročnost Bitcoinu má?

Jak jsme si ukázali, kryptoměna spotřebuje víc energie než většina států. Dle historických zkušeností lze asi s klidem říct, že těžaři se zelené energie neštítí.

Nabídnuté srovnání se zlatem a sítí VISA ukazuje, jak mnohoznačná debata o ekologičnosti Bitcoinu je. Nakonec vše záleží na tom, jak se na každou stranu díváte. Pokud přijdete do debaty s tím, že Bitcoin jsou jen internetové peníze k ničemu, těžko budete přesvědčeni. Stejně tak skalní fanoušci kryptoměny složitě nesou, jak moc je VISA efektivnější platební systém.

Důležité a jasné je hlavně to, že energetika kryptoměn bude nadále velké téma. Jako každý průmysl i těžba digitálních měn bude společenským diskurzem silně ovlivněna.

Může ekologie zničit Bitcoin?

Nakonec odpovězme na častou předpověď. Zelený trend Bitcoin nezničí. Ale změny společenských nálad ho mohou výrazně poškodit – hlavně na ceně. Cena bitcoinu a jeho užití je přímo závislé na tom, kolik lidí jej bere jako užitečnou technologii plnící svůj účel. Pokud by kvůli poškozování planety ztratil dobré jméno, mohl by upadnout.

Cena bitcoinu opravdu zažila v srpnu strmý pád poté, co nedostatečnou ekologičnost sítě přinesl do debaty jako téma Elon Musk. Některé sítě dokonce z konsensu Proof of Work hledají cestu ven. Například síť druhé největší kryptoměny Ethereum.

Dnes se není čeho bát. Každý rok je elektřina z obnovitelných zdrojů levnější. Levnější elektřina je to, co stanovuje umístění operací. Rozšíření větrných turbín, solárních panelů a zodpovědné politiky vodních cest povede k tomu, že těžaři budou tuto levnou elektřinu vyhledávat. V roce 2021, po zákazu těžby v Číně, se mnoho operací přesunulo na Sibiř, Island a do Severní Ameriky.

Ostatní kryptoměny a možné řešení

Stejně jako Bitcoin si nárokuje pozici zlata, tak jiné kryptoměny si nárokují pozici měny. Kryptoměny novějších generací stanovují konsensus s pomocí algoritmu Proof of Stake (PoS). PoS nevyužívá téměř žádnou elektřinu a je automatizovaný.

Kryptoměny nové generace zvládnou až desítky tisíc transakcí za sekundu, v některých případech dokonce zadarmo. Bitcoin vznikl v roce 2009, kdy ekologie a udržitelnost nebyly na pořadu dne. Nové kryptoměny posun společnosti vidí a reflektují. Za všechny lze zmínit třeba síť Cardano či IOTA.

Řešení existují, ale dnes jsou zastánci Bitcoinu plně věrni algoritmu Proof of Work. Energetická náročnost Bitcoinu proto zřejmě nadále poroste. Avšak fosilní paliva pro něj zdrojem elektřiny nebudou věčně.