Jedním z nejprobíranějších témat roku 2022 se bezpochyby stala regulace MiCA. O její podobě a dopadu se vedly dlouhé diskuze, které nakonec utnula tzv. tripartita, když schválila finální znění návrhu dokumentu.

My jsme vás o této regulaci v průběhu roku již jednou informovali v článku na našem blogu. Nakonec však přece jen finální dokument doznal určitých změn. V tomto článku najdete výčet některých zajímavostí, které se ještě na poslední chvíli změnily.

Rozšíření definice poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

• Ačkoliv nadpis na první pohled zní složitě, velká většina kryptokomunity se zorientuje při vyřčení zkratky CASP. Právě pod ni spadají všechny subjekty, které chtějí v rámci kryptoaktiv poskytovat služby. Ve finálním dokumentu pak nakonec došlo také k rozšíření definice CASP. Nakonec do této kategorie spadají subjekty, jejichž činností bude:
• Úschova a správa kryptoaktiv jménem třetích stran
• Provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva
• Směna kryptoaktiv za finanční prostředky
• Směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva
• Vykonávání příkazů pro nakládání s kryptoaktivy jménem třetích stran
• Umisťování kryptoaktiv (MiCA umisťování definuje jako propagaci kryptoaktiv za vydavatele či na jeho účet) 
• Poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem třetích stran 
• Přijímání a předávání příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran
• Poskytování poradenství v oblasti kryptoaktiv
• Poskytování správy portfolia kryptoaktiv

Změna rozřazení CASP podle požadavků na minimální základní kapitál

MiCA upravuje také nutnou minimální výši kapitálu pro subjekty, které se budou chtít podnikání s kryptoměnami věnovat. Celkem jsou definovány tři různé třídy. Třída 1 definuje minimální výši základního kapitálu na 50 000 €. Třída 2 pak stanovuje limit na 125 000 €, zatímco nejvyšší třetí třída pak vyžaduje minimální kapitál ve výši 150 000 €.

Kromě jednotlivých tříd a výše základního kapitálu jsou také jednotlivé subjekty rozřazeny do příslušných tříd, a to opět na základě činností, kterými se zabývají.

Do nejnižší úrovně byly oproti některým původním návrhům přidány také subjekty, které se zabývají správou portfolia kryptoaktiv.

Změnu doznalo také složení dvou dalších tříd, konkrétně se jedná o přeřazení kryptoměnových směnáren ze třídy 3 o stupeň níže.

Zjednodušení přístupu vybraných institucí k poskytování služeb spojených s kryptoaktivy

Významných změn dokument doznal také přidáním článku 53a. Ten definuje subjekty, které mohou poskytovat služby spojené s kryptoaktivy i bez licence CASP. Konkrétně se jedná o:

• povolené úvěrové instituce, 
• centrální depozitáře cenných papírů, 
• investiční podniky, 
• organizátory trhu,
• instituce elektronických peněz (EMI), 
• správce alternativních investičních fondů
• či správcovské společnosti SKIPCP (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů).

Pro všechny tyto společnosti jsou v textu také definována pravidla, kterými je nutné se v jednotlivých situacích řídit. Mimo jiné jsou zde definovány postupy pro podávání jednotlivých žádostí, stejně tak patřičné lhůty, se kterými je třeba počítat a příslušné instituce, na které se mají firmy v jednotlivých případech obracet. Ve finále by tak mělo vzniknout prostředí, ve kterém budou subjekty moci aplikovat zjednodušený přístup na činnosti, které jsou ekvivalentem těch, pro které již mají povolení. 

V praxi to tedy bude vypadat tak, že úvěrová instituce (nejčastěji banka) bude moci provozovat všechny činnosti, na které již má platná povolení. To stejné pak platí například pro burzu, která bude moci provozovat činnosti, na které již získala povolení v rámci svého byznysu.

Pravidla pro poskytování služeb výhradně z podnětu klienta

Jak již bylo zmíněno výše, v dokumentu jsou definovány subjekty a instituce, které mohou poskytovat služby spojené s kryptoaktivy i bez licence CASP. Ostatní firmy nemají možnost tyto služby bez licence v EU nabízet.

Článek 53b však stanovuje určité výjimky, které lze v těchto případech uplatnit. Poměrně jasně je zde definována například situace, kdy si zákazník samotný bez jakéhokoliv přičinění dané společnosti najde její služby a rozhodne se je využít. Pokud subjekt nevyvíjel žádnou marketingovou či jinou aktivitu, aby zákazníka oslovil, může mu podle toho článku svoji službu poskytnout, aniž by byl držitelem evropského povolení CASP.