Jak na zdanění kryptoměn a PBX? Návod pro rok 2022

Jiří Makovský

Danění bitcoinu a dalších kryptoměn dokáže zamotat hlavu nejednomu nadšenci do blockchainu. Přitom právě v letech 2021 a 2022 bude nucena řada šťastných investorů problematiku daní z kryptoměn řešit. A stejně tak ti, kteří zakoupili PBX nebo využívají našich alokací. Jak to s těmi daněmi v České republice tedy vlastně je? Na to odpovíme v tomto článku, který se konkrétně zaměří na fyzické osoby.

Co je potřeba znát, než se do zdanění PBX a kryptoměn pustíme

Ale ještě před samotnými kryptoměnami vyjasníme obecná pravidla, která platí při podávání daňového přiznání. První vězte, že daňové přiznání není jen výsadou lidí pracujících jako OSVČ, ale týká se všech fyzických osob, které dosáhnout v příslušném roce příjmů jiných, než ze zaměstnání, anebo nahodilých příjmů do výše 30.000,- Kč za rok. Dále také připomeňme, že formulář pro daný kalendářní rok je potřeba fyzicky odevzdat do 1. dubna, anebo elektronicky do 1. května, roku následujícího. Pokud využíváte služeb daňového poradce, máte čas do 1. července.

Důležitou roli hraje i terminologie. Konkrétně „příjem“ a „zisk“. Příjem je jakýkoliv obecný příjem bez ohledu na další souvislosti. Zisk je rozdíl mezi nákupní cenou a cenou prodejní.

Co jsou pro úřady kryptoměny?

Než se pustíme do postupu danění PBX a kryptoměn, je potřeba si dohledat klasifikaci digitálního tokenu z hlediska účetnictví. Dle ČNB kryptoměny nespadají do žádné zavedené třídy. Nejde o peníze, nejde o cenné papíry, jsou věcí svého druhu. Pro účely daně z příjmu tak příjmy z nakládání s krypto-aktivy spadají do tzv. ostatních příjmů (dle §10 zákona o daních z příjmů).

Mohla by vyvstat otázka, zda se na kryptoměny nevztahuje obdobné osvobození podmíněné délkou držení, jako je tomu u některých jiných příjmů, jako jsou příjmy z prodeje nemovitostí, akcií, obchodních podílů apod. Odpověď je celkem jednoduchá, nevztahuje.

Zdanění výnosů z obchodování kryptoměn

Je velmi pravděpodobné, že jste nejdříve zakoupili kryptoměny a teprve později začali řešit zdanění příjmů. Nejde o žádné podnikání, nikomu nenabízíte investiční služby a kryptoměny či PBX jste zakoupili ze spekulačních důvodů.

Zdanitelný příjem se řadí do dílčího základu daně dle §10 zákona o daních z příjmů. Daňová sazba tedy bude 15 % a část výnosu přesahující 48násobek průměrné mzdy bude mít sazbu 23%.

Příjmem je jakýkoliv příjem z nakládání s kryptoměnou, a to jak přímo prodej, tak rovněž i směna. V případě prodeje je možné uplatnit výdaje ve výši původně zaplacené ceny při pořízení. V případě směny je pak výdajem cena kryptoměny původně pořízené a za jinou kryptoměnu směněné. Vše je dobré dokumentovat a převádět na fiat.

Jako výdaj lze pak uplatnit rovněž i případné poplatky spojené s pořízením, anebo držením kryptoměn, které byly v daném období prodány, anebo směněny. Například tedy poplatek burze nebo směnárně.

Ztráty minulých let nelze odečíst

Největší slabinou dosavadní legislativy, která se zdanění kryptoměn týká, je to, že nelze kompenzovat vůči sobě případné ztráty a zisky z nakládání s jednotlivými kryptoměnami, a to jak v rámci jednoho roku, tak ani mezi zdaňovacími obdobími.

Kompenzovat lze pouze v rámci jednoho kalendářního roku, a to pouze u jedné každé kryptoměny. Kompenzovat nelze ani vůči jiným příjmům, t.j. ziskem z kryptoměn nelze kompenzovat ztrátu z obchodování s akciemi, anebo jiných aktiv.

Ukažme si to na příkladu:

Tomáš nakoupí tokeny PBX za 30 000 Kč. Do konce roku jejich celková cena poklesne na 20 000 Kč, kde se rozhodne vše prodat. Tomáš má ztrátu. V dalším roce nakoupí znovu. Tokeny vyrostou z 20 000 Kč na 40 000 Kč, kde jejich cena zůstane a on prodá. Tomáš měl v minulém roce ztrátu 10 000 Kč. Nyní má zisk 20 000 Kč. Nelze to „odečíst“, musí prostě zdanit 20 000 Kč.

V prvním roce měl Petr realizovanou ztrátu a nic nedanil. Druhý rok vykázal realizovaný zisk a danit musí. Ztrátou prvního roku nelze kompenzovat, takže vidíme, že kdyby jenom držel, tak by na tom byl lépe. Neměl by zisk ani ztrátu.

Držení na soukromých peněženkách se nedaní. Aneb příjem vs. zisk

Pro účely níže uvedených odstavců znovu připomínám pojem „příjem“. Příjem je obecně cokoliv, co přijmete. Bez ohledu na další souvislosti.

Častým omylem je předpoklad, že pokud prodejem či směnou nerealizuji zisk, nemusím podávat přiznání k dani z příjmu, resp. v přiznání k dani z příjmu tento příjem vykázat. 

Pokud tedy dosáhnu z nakládání s kryptoměnami příjmů vyšších než 30 000 Kč za rok, musím tyto příjmy vykázat. Znovu nutno zdůraznit, že směna kryptoměny za jinou kryptoměnu je pro účely daně z příjmu prodejem a nákupem. Pro tento účel se vyplatí pečlivě si evidovat všechny transakce i s údaji o vynaložených částkách na nákup kryptoměn.

Jak určit základ daně

Pokud je nákup pouze jednou jedinou transakcí, pak je dílčím základem daně jednoduše rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Problém může nastat až v případě, kdy je transakcí víc. Například když PBX pravidelně nakupujete každý měsíc.

Metod existuje více, avšak průměrnému obchodníkovi bohatě postačí výpočet s pomocí váženého aritmetického průměru.

Ukažme si to opět na příkladu. Za rok jsme provedli 3 transakce. V lednu nákup 10 000 PBX za 100 000 Kč, v červnu dalších 10 000 PBX za 150 000 Kč a v prosinci ještě 10 000 PBX za 50 000 Kč. Průměrná vstupní cena je (100 000 + 150 000 + 50 000) / 30 000. Tedy 10 Kč za 1 PBX. Tato částka pak funguje jako referenční hodnota pro výpočet základu daně. Pokud byste prodali na konci roku 20 000 PBX za 300 000 Kč, tak je základ dle rovnice 300 000 - (10 x 20 000). Tzn. 100 000 Kč.

Pro přehlednost rovnici zopakujeme bez čísel. (Celková prodejní cena) - [(vypočítaná průměrná cena 1 tokenu) x (počet prodaných tokenů)] = zisk.

Mohlo by vás zajímat: Jak obchodovat kryptoměny jako bitcoin a další?

Zdanění kryptoměn v roce 2022 a dál

POZOR! Od roku 2021 platí novinka, která se vztahuje na daňové přiznání podávané roku 2022 a dále. Daňová progrese čerstvě objímá i ostatní příjmy. Toto pravidlo je nové, proto mu věnujeme samostatnou kapitolu.

Ti, kteří překročí ostatními příjmy 48násobek průměrné mzdy za rok 2021, mají sazbu daně 23 %. Vezmeme-li jako příklad právě 2021, tak jde o 141 700 Kč měsíčně (1 700 400 Kč ročně). Přitom oněž 23 % se vztahuje pouze na ten podíl výnosů, který 48násobek průměrné mzdy přesahuje.

Vhod znovu přijde příklad:

Tomáš za rok 2021 realizoval výnos z obchodování kryptoměn ve výši 2 milionů korun. Na 1 700 400 Kč se vztahuje zatížení 15 %. Na zbylých 299 600 Kč se aplikuje daň 23 %. Dohromady Tomáš zaplatí = 255 060 Kč (15 % z 1 700 400 Kč) + 68 908 Kč (23 % z 299 600 Kč). Podtrženo sečteno, Tomáš úřadům dluží 323 968 Kč.

Další chytáky zdanění kryptoměn

Než skočíte do vod obchodování kryptoměn s přesvědčením o své dostatečné vědomostní výbavě, ještě připomeneme několik chytáků. Protože pokud zrealizujete za rok zisk, podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob se nevyhnete.

Zaprvé, předmětem daně jsou i nepeněžní příjmy, takže dani podléhá každá transakce, včetně transakce typu „kryptoměna za kryptoměnu“. Dokonce i směna zboží, třeba bitcoinu za vysněné Lambo.

Zadruhé, veškeré ceny je samozřejmě nutné převést na české koruny. Jako vstupní ukazatel hodnoty ve chvíli obchodu nám postačí historie transakcí na burze.

Nakonec pozor i na to, že různé „ostatní příjmy“ se sčítají.

Co dělat, pokud prodávám jen PBX z alokací?

V případě, kdy prodáváte PBX každý měsíc, zůstává metodika při užití váženého průměru stejná. Stejně tak i vše ostatní.

Nejprve určíte vážený průměr jednoho zakoupeného PBX za celý kalendářní rok, jak popisujeme ve výše uvedené kapitole. Následně jej aplikujete do rovnice (Celková prodejní cena) - [(vypočítaná průměrná cena 1 tokenu) x (počet prodaných tokenů)] = částka ke zdanění.

Zopakujeme výše uvedený příklad s mírnými modifikacemi. Za rok jsme provedli 3 transakce. V lednu nákup 10 000 PBX za 100 000 Kč, v červnu dalších 10 000 PBX za 150 000 Kč a v prosinci ještě 10 000 PBX za 50 000 Kč. Průměrná vstupní cena je (100 000 + 150 000 + 50 000) / 30 000. Tedy 10 Kč za 1 PBX.

Takže jestli jsme za rok z alokací nasbírali kupříkladu 5000 PBX, které jsme během roku dohromady všechny prodali za 55 000 Kč, tak rovnice je následující:

Stát se může samozřejmě i to, že rovnice vyjde záporná. Tzn. vážená cena 1 PBX vynásobená počtem prodaných PBX je vyšší, než částka, kterou jsme za tokeny obdrželi. V takovém případě za předpokladu neexistence jiných ostatních příjmů ve výsledku nezdaníme nic, povinnosti vykázat v daňovém přiznání příjem z prodeje kryptoměny nás to však nezbavuje. Současně však uplatníme výdaje ve výši, která příjem přesahuje.

Nakonec je potřeba dodat, že držení PBX z obchodování se bere jako nerealizovaný zisk. Tzn. nedaní se nic až do chvíle, kdy se rozhodnete prodat.

Co dělat, pokud inkasuji jen profit z PBX v alokacích?

V případě, že jste nakoupené PBX ponechali v alokacích a nad rámec alokovaného objemu PBX vám byla připsána odměna ve formě dalších PBX, budou tyto nové PBX vaším příjmem. Tyto nové PBX je zapotřebí pro daňové účely ocenit. Pro tento účel se nabízí využít referenční údaj uvedený v patičce webu probinex.io, anebo v konfirmaci, kterou jste obdrželi při připsání příslušných “nových” PBX na Vaši peněženku.

Není to tak složité, jak se zdá

Pokud se vás někdo zeptá, kolika procenty se vlastně zisk z prodeje či směny kryptoměn daní, odpověď je nasnadě: 15 % a 23 %. Pokud se ale zeptá, jak a proč, zřejmě nezbude než ho odkázat na tenhle článek. Zdanění příjmů z kryptoměn je povinností, kterou musíme všichni dodržet.

Toto byla jen rozcvička. Takový obecný základ, který musí znát všichni. Chystáme pro vás ale i další články, kde budeme detailněji rozebírat možné snížení daňového základu o ztrátové obchody nebo třeba jak danit postupný prodej vašich PBX.